Pobytová zelená střecha na panelovém domě v Plzni
25. 5. 2025
První pobytová zelená střecha na panelovém domě v České republice vznikla v roce 2020 v Plzni na domě z roku 1967. Díky iniciativě aktivních obyvatel a podpoře města se proměnila původní plochá střecha v komunitní zahradu s trávníkem, záhony, lavičkami a výhledem na město. Střecha zadržuje dešťovou vodu, zlepšuje mikroklima a přináší obyvatelům místo k odpočinku. Po pěti letech provozu se ukazuje, že projekt má své výhody i výzvy – vyžaduje totiž pravidelnou údržbu a zájem obyvatel o její využívání kolísá.
Zelená střecha na panelovém domě v Plzni (foto: Lucie Populová)
Nejčastější dotazy na exkurzi
Jak se podařilo proměnit střechu paneláku v pobytovou zahradu?
Klíčem byla spolupráce aktivních obyvatel, města Plzně a odborníků z organizace Pěstuj prostor. Obyvatelé chtěli z nevyužité střechy vytvořit prostor, který bude nejen zelený, ale i obyvatelný. Díky vhodné konstrukci domu, konkrétně dostatečné nosnosti, pohodlnému přístupu po schodišti a zvýšené atice, bylo možné vybudovat intenzivní zelenou střechu s dlažbou, trávou, suchomilnými rostlinami a vyvýšenými záhony.
Kolik taková přeměna stojí a z čeho se financuje?
Celková rekonstrukce střechy stála přibližně 8 milionů korun. Část nákladů pokryl úvěr, město přispělo dotací 600 000 korun. Vysoké náklady souvisely hlavně s nutností odtěžit a odvézt starou skladbu střechy – celkem 400 tun materiálu. Samotná zelená část vyšla zhruba na 500–1000 Kč/m².
Jaké benefity přinesla zelená střecha obyvatelům?
Zelená střecha zlepšila kvalitu prostředí celého domu – zadržuje dešťovou vodu, snižuje teplotní výkyvy, chrání hydroizolaci a přispívá k ochlazování města. Pro obyvatele znamená navíc příjemné místo k setkávání, odpočinku i zahradničení. Několik rodin zde pěstuje bylinky, jiní sem chodí pozorovat západ slunce nebo sušit prádlo.
Jaké problémy se objevily po několika letech provozu?
Po pěti letech provozu se ukazuje, že střechu je třeba pravidelně udržovat – sekat trávník, odplevelovat záhony nebo kontrolovat závlahu. Intenzivní zeleň bez údržby rychle ztrácí na kvalitě, a i když několik rodin střechu aktivně využívá, zájem ostatních obyvatel časem opadl. Obyvatelé posledního patra si občas stěžují, že při pohybu lidí na střeše slyší kroky, a to zejména z betonových dlaždic na nezatravněné části střechy. Přesto by dům projekt doporučil i jiným – většina obyvatel je na střechu hrdá a vnímá ji jako přidanou hodnotu.
Co je důležité zvážit, než se SVJ do podobného projektu pustí?
Zásadní je realistické zhodnocení technických možností střechy a dlouhodobé zajištění údržby. Důležité je také zapojit obyvatele už ve fázi návrhu, aby se s prostorem ztotožnili. Dobře přístupná střecha s bezpečným zábradlím a dostatečnou nosností se může stát plnohodnotnou součástí domu nejen technicky, ale i komunitně.
FOTO: Tomáš Čunderlík (2025)
Projekt je realizován za finanční spoluúčasti Státního fondu životního prostředí České Republiky a Evropské unie
Projekt Udržitelný bytový dům spadá pod organizaci Rethink Architecture Institute, z.ú. Je realizován za finanční spoluúčasti Státního fondu životního prostředí České Republiky a Evropské.
Rethink Architecture Institute, z. ú.
Provozovatel projektu Udržitelný bytový dům
IČO: 140 75 695
info@rethinkarch.cz
www.rethinkarchitecture.cz