Stromy v parteru

Zeleň ve městech a v parteru významně snižuje hodnoty CO₂, množství skleníkových plynů a škodlivin v ovzduší. Zároveň příznivě ovlivňuje městské mikroklima a psychiku obyvatel.

Využití: rodinné domy | bytové domy | administrativní budovy | hotely | obchodní centra | průmyslové haly

Environmentální přínosy

• Regulace kvality ovzduší.
• Ukládání uhlíku.
• Zlepšení lokálních klimatických podmínek, redukce tepelného ostrova.
• Snížení prašnosti a zachycení škodlivin z ovzduší.
• Zachycení dešťových srážek v místě dopadu.
• Vzrostlé stromy slouží jako větrné clony.
• Tvorba biotopu a podpora biodiverzity v zástavbě.

Ekonomické přínosy

• Zvýšení hodnoty nemovitostí díky vyšší estetické a funkční kvalitě okolí.
• Vyšší atraktivita pro obchodní parter.
• Snížení zatížení technické infrastruktury při přívalových deštích.
• Snížení nákladů pro chlazení budov.

Sociální přínosy

• Nárůst estetické hodnoty.
• Pozitivní účinky na zdraví a psychickou pohodu lidí.
• Možnost odpočinku v zeleni.
• Absorpce hluku.
• Vizuální a zvuková překážka mezi ulicí a budovou.
• Fyzická bariéra mezi chodci a vozidly.

Konkrétní finanční a environmentální parametry tohoto řešení najdete v databázi Premium.

Chci přístup do databáze Premium

Proč toto řešení použít

Stromy jsou ve městech výraznými prostorotvornými prvky, které zároveň plní mnoho ekologických funkcí. Lze je využít v kombinaci s většinou propustných a polopropustných povrchů v místech, kde to je z hlediska provozu, zastínění budov a vedení sítí možné. Obzvlášť vhodná je jejich výsadba podél frekventovaných dopravních cest, ve veřejném prostranství nebo před budovami. Podmínkou je zajištění adekvátního nadzemního prostoru a podzemního prostoru – prokořenitelného objemu půdy, který pro průměrný strom počítá s cca 16 m² nezhutněného prostoru pro kořeny, ideálně ještě dále podpořeného vhodným typem substrátu.

U stromu, který má k dispozici takovou formu prokořenitelného prostoru, se projeví následující benefity:

Zdravá fungující koruna

Prosperující koruna je hlavním nositelem ekologických funkcí stromu, jako jsou produkce kyslíku a absorbce dusíku a dalších škodlivých zplodin z ovzduší. Koruny stromů na sebe váží velké množství toxických částic, čímž zlepšují kvalitu vzduchu z hlediska lidského zdraví. V neposlední řadě stromy zajišťují stínění jak budov, tak zpevněných povrchů (podle SEJÁK, Josef a kol. Význam zeleně pro klima města. Urbanismus a územní rozvoj. Ústí nad Labem, roč.11, č.1, s. 26–37.).

Delší životnost

Při zajištění odpovídajícího prokořenitelného prostoru a dostatečného přísunu vody se výrazně zvyšuje procento ujmutí stromu a délka jeho života. Zároveň se strom stává odolnějším vůči stresovým faktorům, jako jsou zvýšená teplota města, vibrace, prašnost a další znečištění a také škůdci.

Mikroklimatický efekt / ochlazení prostředí

Venkovní prostory se díky slunečnímu záření značně ohřívají, střechy, stěny budov a zpevněné povrchy jako jsou silnice a chodníky mohou dosahovat teplot až 70 °C, což vede k efektu tepelného ostrova ve městě. Strom, jako přirozená klimatizační jednotka, má na ochlazování prostředí výrazný dopad, neboť povrch listů se narozdíl od pevných povrchů zahřívá jen nepatrně více než okolní vzduch. 

Práce s dešťovou vodou

Při přípravě prokořenitelného prostoru pro stromy ve městě je vhodné počítat se zásakem dešťové vody v místě, což nejen podpoří jeho kvalitu růstu, ale také sníží nároky na zálivku. Stávající stromová rabata (stromové mísy) jsou ve většině případů poddimenzovaná a jejich povrch je utužený, v důsledku čehož se dešťová voda nemá šanci ke kořenům dostat. Rabata jsou pak často umístěna ve zpevněných plochách, které dešťové srážky odvádějí ne ke kořenům stromu, ale do nevyužité kanalizace. V typickém urbanizovaném prostředí se pouze 15 % srážek vsákne do podloží, zatímco až 55 % srážek je odvedeno kanalizací (dle Petera Bednára na přednášce Rethink Architecture:Water). Ideální stav je ten, kdy jsou okolní povrchy polo/propustné (viz samostatná kapitola Vodopropustné povrchy) nebo navržené tak, aby voda byla svedena do prokořenitelného prostoru, který je na její zachycení dimenzován. Při tomto způsobu akumulace vody je umožněna tzv. evapotranspirace, tedy následný odpar zadržené vody do ovzduší, čímž je prostor nad povrchem zvlhčován a ochlazován a je lokálně podpořen malý vodní cyklus.

Příklady realizací a projektů

Revitalizace zeleně na náměstí

Hranice, Česko

zdroj: BIOUHEL.CZ
Nadační fond Biochar Foundation

Výsadba stromu do strukturálního substrátu, který dokáže přenést zatížení komunikace a zároveň vytváří dostatečný prokořenitelný prostor pro strom.

další informace

Výsadba stromů u Národního muzea

Praha, Česko

zdroj: IPR Praha

Výsadba jerlínů do prokořenitelných buněk u Národního muzea v Praze.

další informace

Zajímají vás konkrétní finanční a environmentální parametry tohoto řešení?

V databázi Premium najdete mnohem více.

• Informace o investičních i provozních nákladech, o návratnosti.
• Porovnání řešení a jejich konkrétní environmentální přínosy.
• Praktické návody pro implementaci.
• Adresář dodavatelů a konzultantů.

Chci přístup ke všem informacím v databázi

---

Aktualizováno: únor 2024