Zelené střechy
Ukázkové řešení
Zelené střechy snižují hladinu atmosférického CO₂ a zachycují dešťové srážky a škodliviny z ovzduší. Rostliny na střeše nejen podporují biodiverzitu v lokalitě, ale i izolují budovu, což vede ke snížení nákladů na její chlazení.
Environmentální přínosy
- Zachycení CO2 z ovzduší.
- Redukce tepelného ostrova ve městě.
- Snížení prašnosti a zachycení škodlivin z ovzduší.
- Zachycení dešťových srážek v místě dopadu.
- Podpora biodiverzity pomocí vhodně zvolené vegetace.
Ekonomické přínosy
- Snížení nákladů na chlazení budov.
- Snížení poplatku za odvod srážkové vody u podnikatelských a veřejných subjektů.
- Ochrana hydroizolace a prodloužení životnosti střechy.
- Zvýšení koeficientu zeleně na pozemku.
- Zvýšení užitné plochy nemovitosti.
- Možnost využití k produkci lokálních potravin – městské zemědělství.
Sociální přínosy
- Prostor pro přirozené setkávání lidí.
- Možné doplnění o funkční zahradu pro pěstování plodin.
- Propojení se střešní terasou a možnost zeleně v husté zástavbě města – snižování stresu lidí, rekreační přínosy.
- Zlepšení mikroklimatu uvnitř budovy.
- Zvuková izolace – zlepšení vzduchové neprůzvučnosti až o 6 dB.
- Zvýšení estetiky budovy.
Proč toto řešení použít
Zelené střechy dokážou zachytit CO₂ v ovzduší a zabudovat ho do vegetačního souvrství. Pro posouzení celkové úspory CO₂ je však nutné zvážit, zda je potřeba použít větší množství materiálu pro nosnou konstrukci střechy. Zelená střecha také zachycuje prachové částice z okolního ovzduší.
Zelená střecha poskytuje ochranu střešní hydroizolaci před přírodními vlivy a před poškozením při údržbě střechy, prodlužuje tak její životnost až na dvojnásobek. Při přívalových deštích zachycuje část srážek a nedochází k přehlcení kanalizační sítě a je možná redukce nákladů na vsakovací či retenční zařízení (dle Přílohy č. 16 vyhlášky č. 244/2021 Sb.).
Zelené střechy jsou účinnou regulací teplotních výkyvů, zajišťují teplotní komfort a s tím spojené úspory na nákladech za klimatizování vnitřních prostor. V zimě nastává opačný efekt, kdy dochází ke snížení tepelných ztrát.
Při kombinaci zelených střech s fotovoltaickými panely (tzv. biosolární střecha) je možné docílit vyšší účinnosti FV panelů, neboť panely mají vyšší účinnost při nižších teplotách. Díky tomu, že panely poskytují stín zeleni, vzniká prostor pro hodnotnější vegetaci z hlediska biodiverzity.
Plochu zelené střechy je zároveň možné využít při výpočtu koeficientu zeleně, proto je výhodné se střechou počítat již v počátku projektu, kdy může investorovi zvýšit zastavitelnost pozemku.
Nepřímou ekonomickou výhodou technologie je zvýšení ceny domu s vegetační střechou na trhu nemovitostí. S estetickou hodnotou a zvýšením atraktivity objektu i jejího okolí souvisí zvýšení atraktivity a prestiže v rámci firemní kultury i pracovního trhu. Tento přínos je důležitým faktorem, od kterého se odvíjí produktivita, spokojenost a loajalita zaměstnanců. Pozitivně se to v ekonomice investora projeví např. v nižší nemocnosti zaměstnanců nebo nižších nákladech spojených s fluktuací pracovníků.
Příklady realizací a projektů
Afi Butterfly
Praha, Česko
zdroj: AFI
Kancelářská budova AFI Karlín Butterfly - zelené střechy a stěny proměňují stavbu v živý organismus, který roste a mění se čase. Zároveň fasády budovu izolují a produkují do nejbližšího okolí kyslík, zadržují vodu a zlepšují akustické podmínky v nejbližším okolí.
Liko-Vo
Slavkov u Brna, Česko
zdroj: LIKO-Vo
Průmyslová hala LIKO-Vo ve Slavkově u Brna - Budova využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko i další technologie.
rodinný dům v údolí Dyje
Znojmo, Česko
zdroj: BoysPlayNice
Rodinný dům ve Znojmě - Pozemek je prolukou mezi rodinnými domy, které tvoří nábřeží řeky Dyje. Střecha je pokryta extenzivní zelenou střechou.
Main Point Pankrác
Praha, Česko
zdroj: DAM architekti
foto Andrea Thiel Lhotáková
Administrativní budova se zelenou střechou na 40 m vysoké budově. Střecha slouží jako pobytový prostor a je jedním z velkých lákadel pro nájemce. Splňuje ekologické nároky a je sbližovacím sociálním aspektem pro obývající komunitu.
Jak řešení funguje
Zelených střech existuje několik typů: extenzivní, intenzivní, polointenzivní, modrá nebo biosolární. Tyto typy se liší podle tloušťky souvrství, instalované zeleně, množství zadržené vody a také podle návazných technologií.
Zelené střechy se běžně realizují na střechách do sklonu 45°. Vyšší sklony vyžadují atypická a komplikovaná řešení, proto se realizují minimálně. Intenzivní, polointenzivní, modrozelené a biosolární střechy jsou zpravidla limitovány sklonem do 5°. Extenzivní střechy do 5° mají vícevrstvé souvrství, od 5° do 15° jednovrstvé souvrství a od 15° výše vyžadují zádržný systém proti sesuvu a použití předpěstovaných vegetačních rohoží. Důležité je také uvažovat o expozici střechy a působení přírodních vlivů (slunce, vítr, sníh, …).
Schéma odparu ze zelené střechy
Typy zelených střech
Extenzivní střecha
Extenzivní střecha má jen nízkou tloušťku vegetačního souvrství, cca od 5 do 20 cm. Již při mocnosti souvrství 10 cm může střecha absorbovat až 50 % spadené dešťové vody ročně.
Tento druh je vhodný pro konstrukce střech zvládající nižší zatížení. Hmotnost vegetačního souvrství je od 80 do 300 kg/m² ve vodou nasyceném stavu. Extenzivní zelená střecha je nepobytová, avšak příležitostný pohyb osob údržby je bez problému možný.
Tloušťka substrátu podmiňuje skladbu vegetace. Rostliny zvolené do tohoto prostředí budou nízké a suchomilné, aby zvládaly extrémní podmínky sucha, tepla i mrazu. Vhodné rostliny jsou rodu Sedum (rozchodníky) nebo nižší suchomilné byliny a traviny.
Extenzivní střecha je nízkoúdržbová – údržba je nutná jednou až dvakrát ročně a zahrnuje zejména vypletí, kontrolu odtoků a případné přihnojení. Plní především okrasnou, retenční a izolační funkci. Není nutná instalace závlahového systému.
Intenzivní střecha
Intenzivní střecha dosahuje vyšších vrstev vegetačního souvrství, zpravidla od 20 cm výše, v závislosti na potřebách zvolených rostlin ale až 150 cm. Na intenzivní střeše mohou růst i stromy.
Vhodné pro střechy s možností vysokého zatížení. Hmotnost zelené střechy se může pohybovat od 300 až po 2 000 kg/m² v závislosti na zvolené vegetaci. Intenzivní zelené střechy jsou pobytové a je po nich možný častější pohyb osob.
Vegetace na těchto střechách může být různorodá – od trávníků, přes náročnější trvalky až po výsadby keřů či nízkých stromů. Vyžaduje intenzivní údržbu a pravidelnou závlahu.
Polointenzivní střecha
Polointenzivní zelená střecha kombinuje v některých místech extenzivní střechu a v jiných místech střechu intenzivní. Vhodné pro střechy, kde je nutné některé části střechy odlehčit a jiné je možné naopak více přitížit. Polointenzivní zelená střecha nabízí větší pestrost biotopů a umožňuje přizpůsobit rozsah dílčích ploch, jejich využití i údržbu.
Modrá střecha
Modrá (modrozelená) střecha spočívá v akumulování dešťové vody pod drenážní vrstvou. Tuto vodu je pak dále možné znovu využít či významně zpomalit její odtok.
Vhodné do oblastí s velkým procentem nepropustných povrchů, které odvádí dešťovou vodu do kanalizace.
Na střeše je instalovaný speciální retenční a drenážní systém, který je překryt vegetací. Vtoky je možné dále osadit prvky umožňující zadržení vody na střeše a její odtok tak regulovat, čímž může být dosaženo i nulového odtoku v případě extrémních srážkových událostí.
Biosolární střecha
Zelená střecha kombinovaná s fotovoltaickým systémem.
Biosolární střechy jsou zpravidla extenzivní se zatížením 150–200 kg/m². Vhodné jsou tam, kde se nepředpokládá využití střechy pro pohyb osob a kde je požadavek na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Vegetace plošně přitěžuje nosnou konstrukci pro FV panely, není tak třeba ji kotvit do konstrukce, čímž se minimalizuje riziko zatékání. Zároveň je nosná konstrukce vyvýšena nad povrch střechy, čímž umožňuje rostlinám růst v celé ploše, zvyšuje jejich rozmanitost a minimalizuje riziko zastínění panelů.
Údržba je shodná s extenzivní střechou a je možné ji spojit s čištěním fotovoltaických panelů.
Ekonomické parametry a dotace
Náklady na investici
Investiční náklady na vybudování zelené střechy zahrnují:
přípravu projektu,
prováděcí práce,
materiál na vytvoření drenážní/separační/ochranné vrstvy,
odvodňovací vpusti,
odlehčený strukturální substrát,
konkrétní typ vegetace,
hnojivo,
kačírek/štěrk na zatížení střechy, který zároveň slouží jako mulč.
Extenzivní ozelenění střech se využívá na střechách s únosností 60–300 kg/m². Jde o nejméně nákladnou variantu s mocností substrátu do 10 cm, kde lze použít osivo (cca 25 Kč/m²), řízky rozchodníků (cca 40 Kč/m²) nebo rozchodníkový koberec / rozchodníkové rohože (cca 440 Kč/m²). Celková cena extenzivní zelené střechy se pak pohybuje okolo 1800–2 500 Kč/m², do této ceny se počítá skladba nad statickou částí střechy.
Intenzivní vegetační výsadba vyžaduje vyšší statickou únosnost, kterou je vhodné spočítat na konkrétní typ, orientačně se jedná až o 1 000 kg na m². Intenzivní střecha může mít mnoho různých podob, od nižších trvalek (cca 30 cm), přes luční porost až po využití vyšších keřů. Cena za intenzivní vegetaci se pohybuje mezi 1 500–5 000 Kč/m².
Orientační ceny materiálu na výstavbu zelené střechy je možné si spočítat i v online kalkulátoru.
Náklady na provoz a údržbu
Vegetační střechy dělíme na extenzivní/polointenzivní/intenzivní na základě míry autoregulace vegetace, tedy nakolik vegetace funguje bez zásahu člověka. Extenzivní střechy jsou prakticky bezúdržbové (údržba jednou až dvakrát ročně), u intenzivní střechy se údržba liší dle zvolené vegetace (cca jednou až třikrát ročně).
Rozsah a úkony je nutné stanovit u konkrétních objektů individuálně v závislosti na povětrnostních podmínkách, formě a vývoji vegetace. Zpravidla zahrnují:
zavlažování po dobu nutnou k zakořenění rostlinných řízků, vzejití osiva a zakořenění vegetačních rohoží,
startovací hnojení,
zapravení spár vegetačních rohoží,
odstranění plevele,
dosadba,
Dotační možnosti
-
Lze využít dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám v programovém období 2021–2030, nově je vypsán samostatný dotační titul na zelené střechy. O dotaci lze zažádat u novostaveb i rekonstrukcí. Výše dotací záleží na dvou kritériích. Prvním je typ střechy (extenzivní/intenzivní), druhým je sklon střechy (plochá/šikmá střecha).
Výše dotace se pohybuje v rozmezí 800–1 000 Kč/m². U rodinných domů je maximální výše dotace omezena částkou 100 000 Kč, kdy podpora nesmí přesáhnout 60 % nákladů na realizaci zelené střechy. U bytových domů je tento limit nastaven na částku 400 000 Kč.
Další podporu ze získat z Dotačního programu Zeleň střechám, která je určena pro všechny stavby na území města Brna a je pravidelně vypisována.
-
Dotaci lze získat z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
Mezi podporované aktivity patří mimo jiné revitalizace podnikových areálů a okolí komerčních budov k adaptaci na změnu klimatu, například výsadbou funkční vegetace a zřizováním tzv. vegetačních střech.
Environmentální přínosy
Všechny typy vegetačních střech mají výrazný vliv na mikroklima v okolí domu a na jeho tepelnou pohodu, neboť podstatně snižují tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních i zimních měsících.
Klasická hydroizolace se zahřeje v letních měsících až na 80 °C, zelená střecha pouze na 35 °C. Zelené střechy tedy mohou působit jako doplněk tepelné izolace, která při slunném dni dokáže snížit teplotu povrchu střechy až o 45 °C.
Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95 až 100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umějí odtok vody snížit na pouhých 5 %. Následná evapotranspirace (výpar zachycené vody) upravuje mikroklima budovy a jejího okolí. 1 mm srážek zadržených na 100 m2 vegetační střechy se rovná úspoře 70 kWh energie potřebné pro ochlazení budovy.
Dále 1 m2 zelené střechy dokáže pohltit až 5 kg CO₂ a ročně zachytit 0,2 kg prachových částic.
Porovnání řešení
| Zelená střecha | Střecha bez vegetační vrstvy |
|---|---|
| Zachycení dešťové vody v místě dopadu. Množství zachycené srážkové vody se odvíjí od použité technologie. | Dešťová voda stéká do kanalizace případně do jiných zádržných systémů, jako jsou akumulační či retenční nádrže. |
| Díky zelené vrstvě dochází k ochlazení ploch i jejich okolí. | V teplých měsících může docházet k přehřívání a ovlivňování tepelné pohody i uvnitř budovy. |
| Prodloužení životnosti hydroizolace. | Rychlejší stárnutí hydroizolace. |
| Zelená střecha s možností pobytu výrazně ovlivňuje psychiku jejích uživatel. | Střecha z pevných materiálů přispívá k tvorbě tepelného ostrova. |
| Vegetační střechy zvyšují koeficient zeleně pro daný projekt a podporují biodiverzitu. | Nulová podpora biodiverzity. |
Jak řešení zrealizovat
Oslovit architekta a projektanta
Prvním krokem u novostaveb je spojení se s architektem či projektantem s požadavkem zelené střechy. Zelené střechy mají své požadavky na statiku a mohou ovlivnit konstrukci celé stavby. Důležité je tedy předem znát požadovanou funkci střechy. U stávajících budov je třeba nejprve zohlednit jejich možnosti. V závislosti na funkci, využití a možnostech budovy je vybrán vhodný typ ozelenění.
Oslovit statika pro statické posouzení, zhodnocení stavu hydroizolace a další stavební předpoklady
Před instalací zelené střechy na stávající budovu je zpravidla nutné statické posouzení konstrukce. U novostaveb je důležité na zatížení zelenou střechou myslet již ve fázi projektu. Ze statického posouzení se poté odvíjí možnosti ozelenění střechy (intenzivní/extenzivní apod.). Hydroizolace střechy u stávající budovy musí být v dobrém stavu a odolná proti prorůstání kořínků.
Oslovit krajinářského architekta či dodavatele zelených střech a zkonzultovat s nimi návrh
Vegetační souvrství zelené střechy se přizpůsobuje jednak možnostem budovy, a pak i cílové vegetaci. Rostlinné druhy a vegetační souvrství by měly být zvoleny odborníky (zahradníci, krajinářští/zahradní architekti, zahradnické realizační firmy) tak, aby vegetace byla dlouhodobě udržitelná a funkční.
Projektant a krajinářský architekt zpracují realizační dokumentaci zelené střechy
Dokumentaci je třeba zpracovat na základě konzultací s krajinářským architektem a dle podkladů od zhotovitele zelených střech pro zachování kvality.
Vybrat dodavatelskou a realizační firmu
Dodavatel zrealizuje zelenou střechu
Při realizaci je zásadní autorský dozor krajinářského architekta a projektanta.
Vybrat firmu pro údržbu
Údržbu specifikuje krajinářský architekt, projektant či dodavatelská firma podle typu navržené vegetace.
Na co si dát pozor
Nevhodné použití rostlin a materiálů může zapříčinit zhoršenou finální kvalitu vegetace, s níž se spojuje intenzivnější údržba nebo častá výměna a obnova rostlinného materiálu.
Další překážkou pro rozmístění a velikost může být umístění ventilací a výduchů a s nimi spojené požární předpisy a bezpečnostní opatření.
V rámci realizace je pak nutná kvalitní pokládka hydroizolace a dalších izolačních vrstev, které jsou pro bezproblémové fungování zelené střechy klíčové.
Konzultanti a dodavatelé
Konzultanti
Konzultanty a energetické specialisty je vhodné oslovit v případě požadavku spojení fotovoltaických panelů se zelenou střechou. Konzultanti spočítají energetickou bilanci budovy a navrhnou potřebnou velikost solární instalace.
Dodavatelé
Dodají materiál a následně projekt zrealizují dle projektové dokumentace.
ECOSEDUM PACK – realizace extenzivní zelené střechy
GreenVille – realizace zelených střech
Sedum Top – rostliny pro zelené střechy
Zahrady Green Walls – realizace zelených střech
Projektanti
Projektanti, kterými jsou především krajinářští architekti, připraví dokumentaci pro provedení.
V Premium databázi udržitelných řešení najdete informace o desítkách technologií a postupů pro ekonomickou, environmentální i sociální udržitelnost staveb.
Chci přístup ke všem informacím v databázi
Aktualizováno: únor 2024