Dá se v ČR přežít léto ve zdraví? Tyto budovy zvládají i nejúmornější vedra
V Praze 26. 6. 2026
Se začátkem léta přišla první vlna tropických teplot a všichni hledají způsoby, jak zvládnout nesnesitelné horko v bytech, rodinných domech i kancelářích. Co dělat lépe, abychom nebyli odkázáni jen na klimatizování interiérů? Klíč k letnímu komfortu mají v rukou soukromí i veřejní investoři už ve fázi plánování budov. Jako inspiraci přinášíme povedené příklady budov, v nichž je příjemně celý rok.
„Téma přehřívání budov se v létě týká doslova každého z nás. Prvním krokem rozhodně nemusí být nákup klimatizace. Chceme lidem ukázat, jakými praktickými kroky si mohou domy na vedra připravit,“ říká Kateřina Eklová, spoluzakladatelka organizace Rethink Architecture.
Jaká nejdůležitější opatření k ochlazování budov a jejich okolí spolehlivě fungují?
1. Vnější stínění
Nejúčinnější obranou je nepustit sluneční paprsky přes sklo dovnitř. Pomáhají vnější žaluzie, rolety či slunolamy, které zachytí až 80 % tepla ještě před oknem.
2. Zateplení domu a kvalitní okna
Z názvu zateplení domu by se mohlo zdát, že problém vedra zhoršuje. Opak je ale pravdou: zateplení totiž znamená izolaci. A ta v létě izoluje dům i od vnějších vysokých teplot, které nenechá proniknout do interiéru. Stejně tak kvalitní okna s trojskly fungují jako izolace.
3. Chytré větrání
Využívejte princip nočního předchlazení, kdy si otevřete okna v noci či ráno, ale brzy dopoledne je zavřete. Můžete také využít studený vzduch ze sklepa, chodby či jiných chladných částí domu. Technologie řízeného větrání s rekuperací budovu v noci předchladí a přes den dovnitř nepustí horký venkovní vzduch.
4. Dobré hospodaření s vodou zlepší mikroklima v okolí
Voda v okolí budovy dokáže prokazatelně snižovat lokální teplotu. Zadržování dešťové v retenčních nádržích může sloužit nejen pro zálivku, ale pomáhá ochlazovat mikroklima v bezprostředním okolí domu.
5. Zeleň je nejlepší klimatizace
Zatímco většina zpevněných povrchů teplo akumuluje, zeleň ho aktivně spotřebovává. Integrace prvků modrozelené infrastruktury jako zelené střechy a popínavé rostliny na fasádě fungují coby přírodní izolace – chrání konstrukci domu před přímým sluncem a výrazně snižují teplotu v okolí i uvnitř budovy. Listnaté stromy před okny pak v létě efektivně stíní, odpařují vody a fungují tak jako přírodní klimatizace.
Kde se to už povedlo? Venku 35 stupňů a uvnitř 25 i bez klimatizace
Konkrétní projekty z rostoucí databáze case studies na platformě ClimArchiBase jsou zdrojem inspirace pro malé i rozsáhlé záměry:
Rekonstrukce bytového domu v pražských Kobylisích potvrzuje, že změn se dá dosáhnout i u stávající zástavby. Instalace vnějších žaluzií a předsazených konstrukcí s balkony snížila letní teploty v bytech i bez klimatizačních jednotek, které naopak zbytkové teplo vypouští do okolí. I při vnějších teplotách 35 stupňů Celsia se uvnitř domu stabilně drží 25 stupňů.
Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar od Skanska využívá ke zmírnění tepelných ostrovů řešení, jako jsou zelené střechy, dostatek vzrostlé zeleně a promyšlený systém k zadržení dešťové vody. Kvůli blízkosti Vltavy se myslelo i na zasakování vody v podobě průlehů a protipovodňová opatření.
Rodinný dům z roku 1927 v Brně Židenicích dokáže po rekonstrukci odolat současnému horku i suchu. Kromě zadržování dešťové vody a ozelenění střech nahradila zeleň a propustné povrchy původní dlažbu na dvoře. Díky zeleni a odpařování vody je v domě příjemná teplota i v letních měsících.
Administrativní budovy ČSOB v Kampusu Radlická díky použitým materiálům a střešní zeleni dokonale splývají s okolním svahem. Na intenzivních zelených střechách o rozloze přes 18 000 m² rostou keře i stromy. Zeleň tak nejen podporuje biodiverzitu a nabízí zaměstnancům prostor pro práci a relaxaci, ale především ochlazuje samotné budovy i jejich okolí. Kancelářský komplex kombinuje sluncem řízené vnější stínění s prvky modro-zelené infrastruktury v atriu i na fasádě. Celá budova je chlazená díky systému 155 geotermálních vrtů v délce 26 km, které v létě přinášejí chlad přímo do betonových stropů systémem aktivace betonového jádra.
Výše uvedené střípky dobré praxe připomínají, že udržitelná výstavba a adaptace na klima nejsou jen o investicích do nákladných high-tech řešení, ale především o promyšleném přístupu, správné orientaci budov, vhodné volbě materiálů a maximálním využití přirozených vlastností stínění, vody a zeleně.
„Aktuální vlny veder nám v praxi ukazují, jak důležité je ověřovat, která opatření opravdu fungují. Jednotlivé prvky modrozelené infrastruktury monitorujeme chytrým měřením, abychom dokázali lépe vyhodnotit jejich přínos. Díky tomu pak můžeme navrhovat budovy i jejich okolí tak, aby na extrémní teploty reagovaly co nejefektivněji,“ uvádí Ondřej Flanderka, manažer udržitelného rozvoje ze společnosti Skanska.
Každý, kdo aktuálně plánuje stavbu nebo se chystá na rekonstrukci, bude muset otázku letního přehřívání řešit. Nasměrovat projekt správným směrem mu může pomoci také Interaktivní průvodce udržitelnou stavbou dostupný na: climarchibase.cz/pruvodce.
A jak k adaptaci přistupují česká města?
Nejen soukromí investoři, ale ani zástupci samospráv by neměli přehlížet viditelné dopady klimatických změn. Praha dlouhodobě prosazuje principy šetrného a klimaticky odolného stavění, realizace opatření bývá ale komplikovaná a časově náročná.
“V případě adaptačních projektů je pro nás klíčová spolupráce s experty. S Rethink Architecture aktuálně spolupracujeme na odborném hodnocení adaptačních projektů městských částí Prahy. Magistrát v roce 2026 takto finančně podpořil 23 adaptačních projektů za 30,5 mil. Kč. Od července 2026 se navíc v Praze mohou do zlepšení klimatu zapojit i obyvatelé. Město bude podporovat finančně i adaptační opatření na rodinných a bytových domech.,“ dodává Jan Richter z Magistrátu Hlavního města Prahy.
Vedle Prahy je zpracování městských adaptačních strategií a podpora veřejných adaptačních projektů doslova horkým tématem také pro Brno, Plzeň, Ostravu nebo menší obce jako Litomyšl, Žďár nad Sázavou, Chrudim, Úvaly či Židlochovice.
O ClimArchiBase
ClimArchiBase.cz je rozcestník informací o udržitelnosti v architektuře a real estate. Sdružuje na jednom místě praktické, inspirativní i legislativní informace pro stavby a města s menším dopadem na životní prostředí i konkrétní case studies budov a měst. Cílem projektu LIFE ClimArchiBase je praktickými nástroji podporovat adaptaci měst a budov na klimatické změny. Pomáhá šíření know-how, propojování expertů a digitalizaci procesů v oblasti udržitelné architektury a šetrného stavebnictví. Projekt vzniká ve spolupráci organizací Centrum pasivního domu, Rethink Architecture, Nadace Partnerství a Česká rada pro šetrné budovy. Na obsahu platformy se podílelo více než 50 organizací aktivních v udržitelnosti budov a měst jako je Skanska, INCIEN, Zelený kruh, KORE, ČVUT UCEEB a další.
O Rethink Architecture
Rethink Architecture je expertní nezisková organizace, která vzdělává o udržitelnosti ve stavebnictví, architektuře a real estate. Organizaci založily v roce 2020 odbornice na udržitelnost v architektuře a real estate Karolína Barič a Kateřina Eklová. Rethink Architecture spojuje profesionály a profesionálky v oboru, aby společně vytvářeli udržitelné budovy a čtvrti. V přednáškách, workshopech, online databázi i publikacích představují environmentální, ekonomické a sociální aspekty udržitelnosti.
